Přírodní rezervace

Přírodní rezervace Máslovická stráň

Rezervace byla vyhlášena v roce 1999 na rozloze 27,25 ha. Cílem ochrany je zachování typických stepních společenstev na sklaních výchozech s výskytem řady chráněných druhů. Území je zčásti zalesněné výsadbou nebo přirozeným náletem. Z chráněných druhů rostlin jmenujme například bělozářku liliovitou, koniklec luční, tařici sklaní či kavyl Ivanův. Vyskytují se zde vedle typicky středoevropských druhů i teplomilné druhy měkkýšů. Ze savců uveďme ježka západního, sysla obecného, lišku obecnou či netopýra, z ptáků lelka obecného i lesního, čížka lesního nebo žlunu šedou.

Přírodní park Dolní Povltaví 

Přírodní park Dolní Povltaví se nachází v severní části okresu Praha-východ. Osami území jsou kaňon Vltavy a boční údolí pravobřežních přítoků. Součástí parku jsou chráněná území Větrušické rokle a Máslovická stráň i registrované významné krajinné prvky (Klecanský háj, Klecanské sady, Draháňská rokle). Posláním přírodního parku je zachování rázu krajiny, zejména s lesostepmi a skalními stepmi, travními porosty, lesními porosty, drobnými vodními toky a charakteristickou strukturou fragmentů zemědělských kultur jako jsou meze, sady, louky a orná půda. Nedílnou součástí parku jsou vlastní tok Vltavy s vodní faunou a břehovými biotopy.

 

Národní přírodní rezervace Větrušické rokle

Skalnaté srázy na pravém břehu Vltavy byly rezervací o rozloze 24,72 ha vyhlášeny v roce 1969. Hlavním předmětem ochrany jsou teplomilná společenstev sklaních stepí na sklaních výchozech ve stěně vltavského kaňonu. Je zde jeden z největších souvislých výchozů spilitů, najdeme zde suťová pole. Mimo přirozené stepi je území zarostlé náletovými dřevinami, původní porosty se nezachovaly. Rostlinstvo skalních stepí vykazuje i alpínské prvky, na spilitech najdeme bohatá vápnomilná společenstva, na buližnících naopak chudá společenstva s kostřavou sivou či tařicí sklaní s přechody do vřesovin. Co se týče fauny, můžeme zde vidět ještěrku zelenou, oblast je hnízdištěm dravců (např. krahujec, v minulosti a potencionálně i do budoucna sokol, raroh), z bezobratlých jmenujme například otakárka ovocného a fenyklového.